Udělala jsem si pauzu v uklízení po malování a vyrazili jsme za hranice všedních dní. Poslední rok má pro mě Polsko nějak výjimečnou přitažlivost. Ale nebyl to můj plán jet do znovu do Polska, já chtěla do Rakouska na jezera a ferraty...
Ale jeli jsme i s kamarády a oni navrhovali Polsko. Po zvážení všech pro a proti, Polsko vyhrálo. Hlavní bylo, že tam neslaví svátky Cyrila a Metoděje a tak tam není přetlak. Nebyl.
Aleš udal směr, objevil přehradu, co by kamenem dohodil, 20 km od hranic Nyskije jezero - polské moře. A fakt jo. Mělo být hezky a my jsme z malování unaveni. Koupání bude dobrá volba.
Bylo to super, rozhodně doporučuju. Voda čistá, nádherná několik stovek metrů písečná pláž. Děti si tam z něj stavěly hrady. Atmosféra jak u moře. Slunečníky, plážový volejbal, kavárny, restaurace, ale i klidná místa. 3 dny válení u moře. To jsem potřebovala. Odpočala jsem si náramně.
Počasí se od úterý začalo kazit, s tím jsme počítali, a tak nastoupilo poznávání okolí. Jak se ochladilo, byl super čas projít si město Nysa a prozkoumat památky. A že jich tu je.
Odpoledne začalo pršet a tak návštěva vyhlášeného zámku Moszna byla skvělá volba - 365 pokojů, 90 věží. To mě lákalo. Věděli jsme, že z valné části zámku je hotel, ale že je přístupno jen 7 místností to mě překvapilo. Přesto to stojí za návštěvu. Výhoda je, že si můžete stáhnout aplikaci a máte průvodce po zámku v češtině.
Pak jsme vyrazili směr Klodzko. Navštívili jsme Zlotý Stok - zlatý důl, doporučuji si dopředu rezervovat lodičky, my to neudělali a operativně jsme museli měnit program. Protože místo bylo až na následující den.
Takže jsme se vrátili do Klodzka a prošli místní pevnost. Znám Klodzko jen jako město pro nákupy. Že je tak krásné i historicky, to jsem nevěděla. Klodzská pevnost mě překvapila. Je uprostřed města a rozkládá se na více jak 30 ha. Navíc je město protkané labyrintem podzemních chodeb, do kterých stojí za to se také podívat.
Následující den jsme se tedy vrátili do Zlotého Stoku. Zlatý důl je rozsáhlá atrakce jak pro děti, tak i pro dospělé. Projeli jsme si na lodičkách podzemím, ale to mě tolik nezaujalo. Průvodce mlel jak kolovrátek a tak jsme z polského výkladu rozuměli jen trochu. Za mě, část prohlídky na lodičkách se může vynechat. Ale návštěva dolu byla jiný zážitek. Tady už jsme měli jiného průvodce, který mluvil pomaleji a tím jsme už rozuměli podstatně líp. Překvapilo mě, že zde pracovali i děti od 8 let. Dostávaly za to 2 chleba a 3 l piva. Denní produkce byla 0,5 kg zlata.
A zlatý hřeb byl pak lanový park. Ale především zip-line. 2 km svezení na laně. Tak to mě zlákalo a šli jsme se proletět. Naštěstí jsme si koupili jen zip-line a ne vstup do celého lanového centra, protože abychom se při dojezdu nerozplácli, tak některé dojezdy jsou postavené tak, že se pár metrů ručkuje. Ale to je v pohodě, nejprve je trénink, takže to bylo fajn. Jenže foukal protivítr a tak mě to v jednom sjezdu zastavilo trochu dřív a já ručkovala asi 10 m, nevím přesně, ale trochu jsem si mákla. Ale to nadšení ze sjezdu mi to vynahradilo. Byl to zážitek. Ale z toho prvního ručkování jsem měla unavené ruce, tak jsem byla ráda, že do lanového parku nejdeme. To jsem už zažila a z toho mě bolely ruce dost. Holt malá trénovanost, asi.
Ani mi nepřišlo, ale druhý den jsem měla namožené břišní svaly a to jako dost. Je vidět, že i zde mám rezervy.
Ale to jsme se šli kochat. Navštívili jsme park miniatur Mimieuroland a to stojí za to. Byla jsem uchvácena mega květinovou výzdobou a i miniaturama. Zážitek, který stojí za to.
Večer jsme se ještě znovu prošli po Klodzku a nasáli noční atmošku a následující den vyrazili domů. Odpočinula jsem si a už jsem se začala těšit na uklízení.
Pocestovali jsme, ale hlavně jsem měla dostatek času i na sebe a snění. Skoro každý den se mi zdál nějaký silný sen, který mi zvědomil nějaké své téma, které chtělo být odkryto. Takže jsem měla příležitost si zpracovat nějaká svá traumata a přepsat je.
Ono se mi to tak zpravidla děje. Na dovolené jako bych měla víc času naslouchat své duši, která ke mě mluví v obrazech, snech a ukazuje mi cestu, co je potřeba zhojit, propustit a přepsat. Dřív se mi to projevovalo víc v těle, že mě začali nějaké části těla třeba bolet.
Třeba záda, že jsem si "přeležela krk", ale teď už mi to chodí rovnou. Nepotřebuju to ukazovat skrz bolest těla. Je to pro mě příjemnější cesta. A tak naslouchám své duši a sceluju se. Přepisuju svá vnitřní zranění a je mi líp. Jen nebýt líná a být ochotná do přepisů jít. Protože někdy zapomenu, přehlídnu zprávu, už vím, že pokud je to občas, tak to nevadí, ale stejně se to nevyplácí, protože pak mě zpravidla přijde zřetelnější upozornění.
Děkuju za společné chvíle a příběhy, skrze které poznávám sebe samu. S láskou a úsměvem Silvinko, Alčo a Vláďo.
Jolana-Joli
Jmenuji se Jolana Novotná – pohybová specialistka, zaměřuji se na DECH, funkční pánevní dno, scelování diastázy a chůzi. Kurz Smysluplné chůze propojuje všechny mé specializace, protože chůze je pro každého člověka nejuniverzálnější pohyb. Vytvořila jsem Pohybotéku, což je video knihovna všech mých online kurzů a lekcí pro zdraví celého těla. Jsem lektorka ve škole pánevního dna Renaty Sahani, absolventka fyzioterapeutické školy Spiraldynamik LEHRGANG BASIC, lektorka dechové školy Oxygen Advantage.
Jinak jsem obyčejná žena, která má nespočet talentů a zálib. Od zájmu o zdraví svého těla až po točení na hrnčířském kruhu, zahradničení, cestování. Nepovažuji se za sportovkyni, ale za milovnici funkčního pohybu. Žiju heslem „MÁM SE SKVĚLE VE SVÉM TĚLE“ a „Lépe cvičit než operovat".
Více o mě www.jolananovotna.cz, www.pohyboteka.cz - zde najdete i celou řadu dárků ZDARMA, vyzvedněte si je.
Buďte se mnou v živém kontaktu:
Sledujte můj YouTube a dejte ODEBÍRAT pravidelně vysílám a dělím se o rady, typy, návody i inspirace... ZDE
Přidejte se do FB skupiny: Pohybotéka | Smysluplná chůze | Pánevní dno | Břicho v celku | Dech ... ZDE