úvod blog Dech a hlas - Ivana Vostárková, našla jsem rytmus svého těla a naučila se podle něj hrát

Dech a hlas - Ivana Vostárková, našla jsem rytmus svého těla a naučila se podle něj hrát

Milena Vostárková a její přístup k tělu, k vyluzování zvuků, k respektování svého těla, ve spolupráci těla a zvuku, mě posunula o další krok, možná skok, blíž k sobě, k sobě jako celistvé, neoddělené, neoddělované. Hned jsem věděla, že TO JE TO ONO co teď potřebuju.

Objevila jsem respekt k sobě ke svému rytmu, ke svému naladění. Naučila jsem cítit rytmus svého těla, pochopila jsem, jak se s ním sladit a nechat se jím vést. Jít, konat, tvořit, mluvit, pracovat, odpočívat, cvičit v rytmu svého těla, ne víc, jen tolik na kolik tělo má, kolik může dát, kolik ze sebe může vydat ať po stránce fyzické, tak i hlasové.

Naučil mě rozpoznávat své možnosti, svou sílu, svou momentální sílu v jaké zrovna jsem, naučil mě respektovat stav svého těla, síly svého těla a jít jen tolik na kolik je tělo připravené, kolik může dát, vydat, předat. Naučil mě používat hluboký stabilizační systém těla v souladu se mnou, naučil mě jednoduše, spontánně aktivovat hluboký stabilizační systém, bez nutnosti znát anatomii, znát souvislosti, jak a co a s čím v těle souvisí, ono to běželo samo, jen za pomocí zvuků, emocí, rozpoložení, naladění se, uvolnění se, nasloucháním si.

Ano, kurz mě posunul v ještě hlubším naladění se na sebe, na své tělo, na svůj hlas, na zvuk jako takový, na obsah, nitro jako takové, naslouchat, rozpoznávat jednotlivé zvukové, hlasové intonace, vibrace. Hlas je vlastně zvuk, a zvuk je vibrace, rezonance těla a to je vlastně pohyb. Líbí se mi příměr s hudebními nástroji, Milena říká: než začneš hrát, tak je třeba nástroj naladit, pak je zvuk libí, sladěný, vyladěný a je radost ho poslouchat, mu naslouchat, je radost ho nechávat ho do sebe vstupovat, s ním se slaďovat.

A o tom to pro mě na kurzu bylo, bylo to o vylaďování těla, o rozvibrovávání těla, o otevírání těla, aby tělo dalo impulz k pohybu, ke zvuku. Nádherně mi to zapadlo do mého konceptu Cvičení pro mě a kurzů pánevního dna, které vedu. Pánevní dno je impulzním centrem, je součástí hlubokého stabilizačního systému. Pánevní dno je siamské dvojče s dýchací bránicí, pánevní dno je motorem, pohonem v našem těle a to ne jen na fyzické úrovní, ale i na energetické a emoční úrovni.

Bez pánevního dna jsme jen poloviční, jsme odděleni od sebe, od svého motoru, pak jedeme na sílu vůle, která je pro nás vyčerpávající, unavující, odrazující, a má své limity, je to jen omezené množství. Je to jen o tom jak silnou vůli mám. Síla vůle má své hranice, svůj konec. Kdežto pánevní dno může být perpetum mobile, tak jako dech, dýcháme přeci neustále.

Unavuje a vyčerpává nás dýchání? Když se dech zpátky propojí s pánevním dnem, s pohonem, tak se z toho stane nekonečný zdroj naší energie, stačí ji je vzbudit, připojit, sladit rytmy a výsledek je tu, nekonečný zdroj. Který je sice proměnlivý, není konstantní, ale je tu napořád.

Jsem nadšená z té jednoduchosti, z toho jak snadné je probudit spolupráci dýchací bránice a pánevního dna ke spolupráci, bez přemýšlení, bez velkého soustředění co kde, jak, kdy zapojit. Je v tom lehkost, snadnost, jednoduchost. Už mě nebaví složitosti, a proto vítám tuto spontaneitu a s radostí ji včleňuji i do svých kurzů.

Chcete se nechat obohatit? Vyberte si: Přehled všech kurzů

Celý můj příběh v dalším článku: Co mi poradila Milena Vostárková a co jí o mě řekl můj hlas?