úvod blog Pilates z donucení

Pilates z donucení

Pohyb mě baví celý život. Teda spíš dynamický, akční, svým způsobem i silový. Teda, tak to bylo až do převratné události. Kalanetika, aerobik, bodystyling, to jsem ve svém živlu. Na jednom školení jsem zažila ukázkovou lekci Pilates, vzala jsem to jako zajímavost, ale vyhodnotila, že pro mě je to nuda, málo dynamiky, to by mě nebavilo. Co se stalo, že jsem přehodila výhybku?

Občas mě bolela záda, přisuzovala jsem to své zvětšené bederní lordóze a nošení dětí na jednom boku. Lékařské a fitness rady, že na bolavá záda je důležité mít silné břicho i záda, že je potřeba posilovat. Tak jsem posilovala. Moje bolesti občas ustoupily, ale vracely se. Brala jsem to jako holý fakt, že mě záda už budou občas bolet. Ale tělo mě vyškolilo.

Stalo se v lednu 2003, ale přesto to vidím jako dneska.

O víkendu jsem byla na kurzu, který jsem celý proposilovala a učila se jak to dělat správně, aby se neničila záda.... Přijela jsem unavená, ale šťastná, zase jsem se dozvěděla něco nového. Následující den mám dopoledne volno, těším, se na relax, na pohodovou snídani a pak uklidím v bytě, dodělám resty. Ráno sednu na kolo, na sedátko si posadím svou tehdy 4 letou dceru a vezu ji do školky, tak jako každý den. Vysadím ji ve školce a cestou zpět se chci zastavit koupit si čerstvé pečivo v nedalekém obchodě. Už se vidím, jak v klidu snídám, čerstvý rohlík s máslem.  Brzdím před obchodem, chci sesednout z kola a už nesesednu, ale bolestí se zhroutím na zem. Ležím před obchodem u svého kola a nevím co se děje. Nechápu. Zjišťuji, že moje tělo od pasu dolů vůbec neposlouchá. 

Byla to teda klika, že jsem už neměla malou na sedátku. Představa, že by se mi to stalo o 15 minut dřív, byla hrozná. Rohlíky jsem si už nekoupila. Odvezli mě do nemocnice. Po různých vyšetřeních jsem se dozvěděla, že to je jen skřípnutí nervů, které vedou z mozku do nohou a řídí jejich pohyb. Kapačky po týdnu vše spravily a já odcházela domů. Vše běželo dál při starém.

Záda občas bolela, já posilovala a pracovala jak divá a za dva roky se záda zase rázně ozvala. Tentokrát to nebyly nohy, ale neskutečné ostré bolesti, najít polohu kdy je to OK byla hodinářská práce, šílený. Nemocnice byl další krok. Použily již minule osvědčenou léčbu, ale ve mě se něco změnilo. Uvědomila jsem si, že takhle to nechci, že to není samo sebou. Když se něco stane jednou, může to být náhoda, ale podruhé to je znamení. Musím tomu přijít na kloub.

Přemýšlím, rozjímám a najednou mě napadne ten nudný Pilates. Slibuju si, že až se vrátím z nemocnice, prostuduju o co vlastně v tom cvičení jde.

Sliby si plním a tak jsem vše o Pilates prostudovala a abych se s tím opravdu seznámila tak i přihlásila na kurz A ZAMILOVALA SE. 

Potřebovala jsem takové razantní zastavení, abych pochopila, že je čas zvolnit. Dnes jsem za všechno vděčná.  

Více: Pilates má cesta k poznání svého těla

Kurzy: Přehled kurzů