úvod blog To nezměním! To mám vrozené!

To nezměním! To mám vrozené!

Chceš web? Začni psát! ...BLÁZNÍŠ? Já neumím napsat ani obsah z knížky. Psát blog? NESMYSL? Nepsala jsem ani referáty ve škole. 

Vyskočila na mě na FB vzpomínka, že jsem 2. 3. 2016 lidem oznámila, že mám blog a tak jsem si zavzpomínala na své kostrbaté začátky.

Lidi mi říkali, měla bys to, co říkáš v lekcích začít psát. Založit si blog, blázníš? Já a psát blog? Nesmysl? Já neumím napsat ani obsah z knížky.

Pustit se do psaní byl pro mě velký krok přes hranice mého přesvědčení o mém umění. Protože já psát NEUMÍM. Ve škole mi šla matika, ale čeština drhla. Mamka mi říkala. Jsi holt po mě, šikovná na matiku, ale ta čeština a slohy ty mi taky nešly. To jsi po taťkovi nezdědila. Prostě se s tím smiř, máš to vrozené.

  • A tak jsem v tom přesvědčení žila. Jsem dobrá na matiku, ale čeština a psaní referátů, na to nemám buňky.

"Ale ono mi to fakt nešlo, věřte mi, nešlo, opravdu to nešlo." Napsat referát, obsah z knihy, sloh to bylo utrpení. Lopotila jsem se s tím hodiny a podle mě i ostatních to stejně nemělo hlavu ani patu. A přitom jsem byla velká čtenářka. Číst knížky mě bavilo a baví dodnes. Ale napsat z knížky obsah, pane Bože, to po mě nechtěj, uaaaa.

  • Přiznávám, že obsahy z knížek do čtenářského deníku mi psala babička.

Dodnes nechápu, jak to dělala. Večer jsem jí dala knížku, ze které potřebuju udělat obsah a ona mi ho druhý den přinesla napsaný. Podotýkám, že to bylo nějak kolem roku 1978. I když jsem se jí ptala, jak to dělá, vždy se jen usmála a říkala: Jóóó holka, na to mám svůj fígl. No a s tím fíglem zemřela a odešel s ní.

  • V roce 2012 jsem chtěla po Lukynovi (synovi), aby mi udělal web a on řekl: Udělám. Napiš texty. COŽE? JÁ?

Touha nebo potřeba mít web byla silnější a já začala psát. To víte, dřelo to. To co jsem napsala, jsem dávala číst manželovi, synovi, kteří se u mých textů tvářili všelijak, jen ne nadšeně. Říkali: zkrať to, moc dlouhý a ty tvoje slovní obraty, co kdybys to řekla jinak? Syn pak už i říkal, mám kamarádku markeťačku, která by ti s psaním mohla pomoct. Až pak přijela moje malá velká sestřenice novinářka Verunka a ta řekla. Není to tak zlý. Jsi autentická. Já bych to tak nechala. Akorát piš kratší věty. Všechny rady jsem si brala k srdci a psala dál.

Nejprve jsem psala „veřejnotajně“ sice jsem to na web dávala, ale nikomu jsem o tom neříkala. Jen ten kdo to náhodou našel, tak si to mohl přečíst.

Větu: ... v poslední době dost pracuji na svém psaní :) - vymyslel Lukyn, aby mě podpořil. Teď si uvědomuji, že je možná čas ji změnit. 

Jak je vidno z FB vzpomínky 2. 3. 2016 se to změnilo. Sebrala jsem odvahu a prozradila světu, že mám blog.

  • Píšu stále. 
  • Dokonce už i říkám, že píšu ráda. 
  • Dokonce mám pocit, že mi to i jde.
  • Dokonce už i sklízím obdiv, zastavují mě lidé a říkají mi, že se jim mé články líbí.
  • Dokonce píšu do časopisů a oni mé články chtějí, že se jim líbí, že je čtenáři rádi čtou.
  • Dokonce si mě podle mých článků našly i další časopisy, že se jim mé články líbí, jestli bych nechtěla psát i pro ně.

A tak když mám čas nebo nějakou potřebu něco sdělit, tak píšu…. Protože jinak jsem stále cvičitelka, která pomáhá dávat těla do pohody a psaní je jen odnož, jak lidem pomoci.

A co z toho vyplývá.

Věta, jsi po mě, na češtinu a psaní nemáš talent: NEPLATÍ. Všechno jde, když se chce a když se to s pravidelností opakuje. Opakování dělá mistra. A tohle platí úplně ve všem. I ve cvičení, když chcete změnit tělo, přepsat pohybové vzory, aby byly funkčnější. Opakování dělá mistra a i tady se dají pravidelným opakováním přepsat stará přesvědčení, staré pohybové vzory na nové.

S tělem, to jo, to já umím. To mi šlo i jde stále. Za ty roky tělu rozumím. Kdybyste nevěděli, tak tělo miluje pohyb, změnu, zábavu, hravost, vyvádění z rovnováhy. Ale mysl ne. Mysl miluje když je všechno při starém. Hlavně ať se nic nemění.

Tak jestli tě bolí třeba záda a „myslíš“ si, že to tak prostě zůstane, protože tvou mamku taky bolely, že to máš po ní, že to máš vrozené, že je to normální. Tak přišel čas to změnit a přepsat to v hlavě i v těle. Udělej pro svá záda víc, než jsi kdy udělal/a. Změň se. V kurzu Záda v Pohodě ti ukážu jak na to, hravě, pestře, širokorozměrově. Hlavně s láskou a úsměvem.

Psaní nebo cvičení, je to stejné!

✦ Bolívá vás páteř a už vás to nebaví? Klikněte sem: ZÁDA v POHODĚ

Všechny články a mé příběhy se zády na jednom místě: ZDE

Jmenuji se Jolana Novotná – pohybová specialistka, zaměřuji se na DECH, funkční pánevní dno, scelování diastázy a chůzi. Kurz Smysluplné chůze propojuje všechny mé specializace, protože chůze je pro každého člověka nejuniverzálnější pohyb. Vytvořila jsem Pohybotéku, což je video knihovna všech mých online kurzů a lekcí pro zdraví celého těla. Jsem lektorka ve škole pánevního dna Renaty Sahani, absolventka fyzioterapeutické školy Spiraldynamik LEHRGANG BASIC, lektorka dechové školy Oxygen Advantage.

Jinak jsem obyčejná žena, která má nespočet talentů a zálib. Od zájmu o zdraví svého těla až po točení na hrnčířském kruhu, zahradničení, cestování. Nepovažuji se za sportovkyni, ale za milovnici funkčního pohybu. Žiju heslem „MÁM SE SKVĚLE VE SVÉM TĚLE“ a „Lépe cvičit než operovat".

Více o mě www.jolananovotna.cz, www.pohyboteka.cz - zde najdete i celou řadu dárků ZDARMA, vyzvedněte si je.

Buďte se mnou v živém kontaktu:

Sledujte můj YouTube a dejte ODEBÍRAT pravidelně vysílám a dělím se o rady, typy, návody i inspirace... ZDE

Přidejte se do FB skupiny: Pohybotéka | Smysluplná chůze | Pánevní dno | Břicho v celku | Dech ... ZDE