13.9.2018 – čtvrtek, jedu do HK cvičit, cestou mi přichází vhledy, zároveň cítím v břiše napětí, které vědomě rozpouštím, jde to, ale neustále se to vrací. To je divný. Tak jedu na autopilota, cestu notoricky znám.
No jo, jenže je objížďka, a na ní jsem zapomněla. Místní jezdíme jinak než po oficiální objížďce, je to kratší. Jenže na tu jsem neodbočila. Frčím po naučené cestě a najednou si vzpomenu. Jedu tak akorát, žádnou časovou rezervu nemám, to nestihnu, přijedu pozdě. Stres, vyčítání, nadávání si, napětí v břiše ještě zesílilo. Po chvíli toho vyčítání si, si uvědomím co dělám. Já si n a d á v á m . A jó. Nechala jsem se lapit na výčitky svědomí, na pocit viny, obviňování se. No jó. Hned mi vyskočí úsměv na tváři. Prozřela jsem to. Odhalila jsem tě!
Frčím dál po oficiální objížďce a napětí v břiše neustupuje. Co se ještě děje? Proč mám napětí? Jsem nervózní. Proč jsem nervózní? Přijedu pozdě. Aha, a čemu to vadí? Ničemu. – tenhle rozhovor už jsem se sebou měla několikrát. Ale tohle bylo nějaký jiný. – Tak proč mi to vadí, když ničemu? Mělas být pozorná a nejezdit tudy, teď to nestihneš, přijedeš pozdě a máš z toho stres. Aha, mám tendenci se zase začít obviňovat. Dobrá, ale to už se stalo, co teď? Děláš, co můžeš? Ano. Mohla bys víc? Ne, ale mělas jet …. Bla, bla, bla. To už tady bylo. Výčitky, neberu, nenechám se do nich vtáhnout, naslouchám jim, ale nerozvíjím je dál.
A najednou to přišlo. Hodnota. Já si nevážím toho, co dělám, nevážím si toho, že jedu jak to jde, že líp nemůžu, že dělám, co v danou chvíli můžu a víc už nemůžu – to pro mě nemá takovou cenu, jako to, být na místě včas, aby oni nečekali, oni jsou důležitější. Aha. Najednou se mi to spojilo s dalšíma situacema v mém životě. Hodně zajímavé poznání. Děkuju. Děkuju, že jsem jela delší cestou, že jsem nezůstala ve výčitkách, že jsem hledala další odpovědi, že jsem se zase víc do sebe podívala a našla další schované zákoutí, do kterého jsem vnesla světlo.
Po tomhle rozpoznání se mi hodně ulevilo a snadno to přešlo do vděčnosti sama sobě, tady stačilo rozpoznat. Děkuju